|
|
Polymerní systémy ochrany betonových podlah
Novotná, Adéla ; Vyhnánek, Miroslav (oponent) ; Petránek, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zkoušením polymerních ochranných vrstev, které se používají především na průmyslové podlahy. Je zde vytvořena souhrnná tabulka norem, kde je rozděleno zkoušení materiálů prováděné na pojivech, plnivech, čerstvé směsi a zpolymerizované směsi. Nenormové zkoušky jsou podrobně rozepsány tak, jak se dělají na Ústavu technologie stavebních hmot a dílců. Druhá část mé bakalářské práce je věnována zkoušení referenčního materiálu a materiálu plněného druhotnou surovinou, dle doporučení firmy Lena Chemical, je jako plnivo použito drcené autosklo, kde byly provedeny některé z průkazních zkoušek, které jsou potřebné pro stavebně technické osvědčení.
|
|
|
Podnikatelský záměr pro založení firmy
Koukal, David ; Navrátil, Jaroslav (oponent) ; Rompotl, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce vymezuje podstatná teoretická východiska nezbytná pro sestavení podnikatelského záměru a zároveň pak představuje sestavení reálného podnikatelského plánu, který bude zaměřen na zřízení nové společnosti KK-TECH s.r.o., jež bude nabízet komplexní úklidové služby. Stěžejní částí práce je analýza trhu, na který bude společnost vstupovat, a dále marketingový a finanční plán. V práci využiji především poznatků získaných během studia a dále také poznatků, které jsem získal díky působení v daném oboru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání účinnosti metod extrakce tropických dřev na základě analýzy získaného extraktu a jeho vlivu na dřevokazné houby
Přibylová, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá porovnáním účinnosti dvou metod extrakce: extrakční aparaturou FexIKA – extraktorem a ultrazvukem. Pro porovnání metody byly vytvořeny extrakty ze dřeva merbau (Intsia bijuga O.Ktze.) a jatoba (Hymenaea courbaril L.). Tato tropická dřeva byla rozemleta pro účely extrakce, extrahována a z extraktů byly vytvořeny tři koncentrace ochranného prostředku. Pro porovnání extrakčních metod byly ochranné prostředky testovány na obsah extraktivních látek a na obsah polyfenolických látek. Získané ochranné prostředky byly impregnovány do dřeva buku (Fagus sylvatica L.) a borovice (Pinus sylvestris L.). Impregnované bukové a borovicové tělesa byla podrobena rychlému testu ochranných prostředků proti houbám při působení outkovkou pestrou (Trametes versicolor L.) a popraškou sklepní (Coniophora puteana P. Karst.). Z dat získaných z testu byla posuzována ztráta hmotnosti těles buku a borovice. Výsledky ukázaly, že pouze tělesa impregnovaná ochranným prostředkem o koncentraci 3 vykazují dostatečnou ochranu dřeva. Analýza ochranných prostředků ukázala u dřeva merbau vyšší výtěž přístrojem FexIKA – extraktorem, u dřeva jatoba byla výtěž mírně vyšší u extrakce ultrazvukem. Obecně však tělesa impregnovaná ochrannými prostředky získanými aparaturou FexIKA – extraktorem měla nižší hmotnostní úbytky než tělesa impregnovaná ochrannými prostředky získanými ultrazvukem.
|
|
|
Wood Extractive Compounds - Extraction, Chemical composition, Biological activity, Native durability =: Extraktivní látky dřeva: Extrakce, Chemické složení, Biotická aktivita, Přirozená trvanlivost /
Sablík, Pavel
Výzkum zaměřený na chemické složení dřeva je zásadní nejen pro využití tohoto materiálu k získávání látek pro dřevozpracující, potravinářský nebo farmaceutický průmysl. Nespočet vědeckých prací bylo motivováno poznatkem, že dřevo některých druhů dřevin vykazuje výrazně vyžší odolnost vůči působení biotických činitelů degradujících dřevní hmotu, a tudíž je jeho využití výrazně vhodnější pro náročnější aplikace, například zabudování v kontaktu se zemí nebo vodou. Tato významná vlastnost dřeva je připisována především obsahu extraktivních látek, které jsou produkovány při tvorbě jádrového dřeva. Tato disertační práce si proto klade za cíl zjistit možnosti využití extraktivních látek dřeva akátu (Robinia pseudoacacia L.) jako impregnačního prostředku pro zvýšení odolnosti dřeva s menší přirozenou odolností. Experimentální část práce byla provedena v prostorách a za použití vybavení Mendelovy university v Brně a to především v v laboratořích výzkumného centra v Útěchově. Článek 01 se zabývá ustanovením metodiky práce s extrakčním přístrojem fexIKA. Popisuje především kvantitativní možnosti zisku extraktivních látek při použití rozličných organických rozpouštědel. V rámci výzkumu prezentovaného v tomto článku bylo jako zdrojového materiálu využito dřeva (jádro a běl) a kůry akátu (Robinia pseudoacacia L.), jakožto zásadního zdroje pro další výzkum, a to především pro extrémně vysokou odolnost tohoto dřeva, přirozeně rostoucího ve střední Evropě. Výsledkem bylo stanovení metodiky práce pro základní rozpouštědla (aceton, benzen, cyklohexan, etanol a destilovanou vodu). Vliv jednotlivých extračních vstupů (velikost částic extrahovaného materiálu, typ rozpouštědla, teplota) na kvalitativní a kvantitativní výsledek extračního procesu byl předmětem zájmu výzkumného projektu prezentovaném v Článku 02. Ten prokázal srovnatelné výsledky extrakce s literárními zdroji. Zároveň byl popsán vliv výše zmíněných parametrů a metodou HPLC-HRMS identifikován obsah získaných extraktů. Přímé využití látek, získaných pomocí metodiky popsané v Článku 01 a extrahovaných s cílem vysokého podílu fenolických sloučenin podle výsledků Článku 02, bylo námětem Článku 03. Zde byla přímo prokázána fungicidní aktivita extraktivních látek akátu (Robinia pseudoacacia L.) a afrického padouku (Pterocarpus soyauxii Taub.) po tlakové impregnaci do bělového dřeva buku (Fagus sylvatica L.), které je hodnoceno třídou 5 jako netrvanlivé a v rámci experimentu ukázalo průměrné hmotnostní úbytky neošetřeného dřeva 43.6%. Po aplikaci extraktivních látek došlo ke zvýšení jeho odolnosti proti působení dřevokazné houby Trametes versicolor a to až na úrověň třídy 3 s průměrnou hmotnostní ztrátou 12.7%. Článek 04 pokračuje s výzkumem fixace extraktivních látek ve dřevě po impregnaci a testu vyluhovatelnosti. S cílem zvýšit fixaci impregnovaných látek ve dřevě bylo použito tepelného ošetření vzorků. Výsledky experimentu potvrdily významnou závyslost mezi fixací látek ve dřevě a tepelným ošetřením.
|
|
|
Wood impregnation
Pařil, Petr
Impregnace dřeva je jedním z nejstarších a nejčastěji používaných technik k ochraně dřeva. Toto ošetření nabízí širokou škálu ochrany v závislosti na použité impregnační látce (konzervační látce). Impregnace může dřevo učinit odolnější vůči hnilobě, méně hořlavé, rozměrově stabilnější, tvrdší, pevnější, UV stabilnější a další. Obecně má práce za cíl poskytnout nové a moderní přístupy k již známým technologiím. Experimentální část byla provedena za použití laboratorní vakuo-tlakové impregnační linky a mnoho dalších zařízení. Téměř všechny procesy a měření byli provedeny v laboratořích výzkumného centra v Útěchově. Pro výzkum byly použity různé dřeviny jako např. buk lesní (Fagus sylvatica L.) nebo topol (Populus hybrids). Patentované řešení poskytuje způsob ošetření a barvení dřeva obsahujícího třísloviny, vyznačený tím, že dřevo se impregnuje přípravkem obsahujícím nanočástice oxidů železa v množství 0,4 až 42 g/l, o průměrné velikosti částic v rozmezí 1 až 100 nm, a kapalný nosič. Impregnace může být prováděna jako tlaková impregnace s následným máčením nebo nátěrem či postřikem. Tento způsob je alternativou k čpavkování dřeva. Testy (Článek I) ukazují následující výsledky. Úprava čpavkem i nanoželezem vykazuje tmavší zbarvení dubového dřeva, intenzivnější ztmavnutí bylo pozorováno v případě ošetření nanoželezem. U neošetřeného dubu došlo k prudkému pokles světlosti po cca 25-50 hodin expozice a dalšímu postupnému zvýšení během další expozici. Tmavší plochy vytvořené reakcí tříslovin s železem nebo amoniakem zmizely po světelné expozici. V případě parametrů a * a b *, AT (úprava čpavkem) dubu je shodná s průběhem změny barvy neošetřeného dubu. Naopak se ukázalo, že u NIT (úprava nanoželezem) dubu byl dvojnásobný nárůst u obou parametrů. Barva NIT dřeva, po světelné expozici, byla více či méně ekvivalentní původní barvě AT. Zřetelné zčervenání NIT dubu může být způsobeno oxidací nevysrážených částic železa. Fungicidní účinek nanočástic mědi a stříbra proti dvěma dřevokazným houbám byly zkoumány s následujícími výsledky (Článek II). Nejvyšší hodnota příjmu látky byla pozorována u běli borovice (~ 2 kg/m3) pro obě formulace. Množství nanočástic ve dřevě se nezvyšovalo úměrně s rostoucí koncentrací, ale zvýšilo se pouze 1,5 až 2 krát. Nanočástice mědi dosahovaly průměrné vyluhovatelnosti 15 % až 35 % v závislosti na dřevině a koncentraci. Výrazně nižší vyluhovatelnost (max. 15 %) byla u běli borovice impregnované nanočásticemi stříbra o koncentraci 3 g/l. Nejvyšší fungicidní účinky (pod 5% ztráty hmoty) proti oběma testovaným houbám byly zjištěny u vzorků ošetřených nanočásticemi mědi o koncentraci 3 g/l. Nicméně, tento účinek je po testu vyluhování téměř zanedbatelný. Další výzkum by měl být zaměřen na fixaci látek ve struktuře dřeva. V této studii (Článek III) jsou zkoumány fyzikální a mechanické vlastnosti, tj., hustotní profil, pevnost v ohybu, tvrdost a navlhavost Lignamonu (i). Pro srovnání byly zkoumány vybrané vlastnosti lisovaného (pařeného) buku (ii) a neošetřeného buku (III). Lignamon vykazoval velkou variabilitu hustotního profilu ve srovnání s hustotním profilem pouze slisovaného buku. Toto je ovlivněno stupněm slisování, teplotou a vlhkostí. Modul pružnosti, tvrdost, odolnost proti navlhání a bobtnání se u Lignamonu zvyšuje ve srovnání se slisovaným bukem. Zvýšená rozměrová stabilita a nižší hygroskopicita Lignamonu jsou pravděpodobně způsobeny procesem tepelné úpravy. Další výzkum bude proveden s vlastně vyprodukovaným materiálem. Článek IV se zabývá účinkem tlakové impregnace topolového dřeva (Populus alba L.) vodnými roztoky sacharózy a chloridu sodného na jeho fyzikální vlastnosti. Nejlepších vlastností bylo dosaženo u impregnace sacharózou o koncentraci 6,25 g / 100 ml H2O. Příjem látky byl 31 kg/m3 (WPG kolem 8%). Hodnoty ASE (odolnost vůči bobtnání) dosáhly 36 % a MEE (odolnost vůči navlhavosti) byla snížena o 33 %. MW (mikrovlnná) a konvenční acetylace dřeva byla provedena s cílem určit účinnost na vlastnostech materiálu (Článek V). MW a konvenční ohřev pozitivně ovlivnily vybrané vlastnosti materiálu. Výsledky ukázaly, že nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi MW a konvenčním ohřevem; Proto, MW ohřev může být použit jako náhrada v procesu acetylace. MW výkon 2 kW a rychlost dopravníku 0,1 m/min byly optimální podmínky pro MW acetylaci. Tyto parametry procesu měli za následek 39,4 % ASE (T) a 35,2 % ASE (R) u buku a 38,0 % ASE (T) a 16,3 % ASE (R) u topolových vzorků. Tato práce poskytuje detailní pohled na acetylaci dřeva za použití MW ohřevu. Studie (Článek VI) si klade za cíl vyhodnotit fungicidní aktivitu extraktivních látek získaných z urychleného procesu extrakce (fexIKA). Výsledky ukázaly, že extraktivní látky získané z jádra akátu zvýšily trvanlivost buku z třídy 5 (netrvanlivý s průměrným hmotnostní úbytkem 43,6 %) do třídy 3 (středně odolný s průměrnou hmotnostní ztrátou 12,7 %). Výsledky posledního Článku VII jsou následující. Po impregnaci odpadními látkami a následném luhování, velké množství TT (proces tepelné úpravy) a HTC (proces hydrotermální karbonizace) roztoku bylo vyluhováno, zatímco 25 % až 40 % pyrolýzních roztoků zůstaly ve dřevě. Objemové bobtnání (při 65% relativní vzdušné vlhkosti a 20 °C) bylo sníženo z 6,5 % u neošetřeného topolu na 5 % u impregnovaných vzorků odpady z tepelného procesu (180 °C nebo 200 °C). Procesy využívající HTC odpad z Miscanthus sp. (Misc.) snížily obj. bobtnání na 3-3,5 % a 2,5 % v případě ošetření pyrolýzními látkami. Hmotnostní úbytky (po testech odolnosti) neošetřeného buku (30-35 %) a topolu (40-50 %), byly sníženy na 2 % v případě pyrolýzních látek a 4 % v případě TT úpravy.
|
|
|
Histologické vyšetření mozku na Alzheimerovu chorobu
HAVELKOVÁ, Kristýna
Ve své bakalářské práci se zabývám histologickým vyšetřením mozku na Alzheimerovu chorobu. Výzkum jsem prováděla na Oddělení patologie v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. Práce je rozdělena do dvou částí teoretická a praktická část. V teoretické části se zabývám tím, co je vlastně histologie a histologické vyšetření, histologickou stavbou nervového systému a především mozku. Dále se zabývám Alzheimerovou chorobou, jejím popisem, druhy, příznaky, terapií a prevencí. Také zde zmiňuji Českou alzheimerovskou společnost a mýty o Alzheimerově chorobě. Na závěr teoretické části uvádím příklady jiných demencí. V praktické části jsem prováděla histologické vyšetření mozku metodami Impregnace nervových vláken podle Palmgrena a Průkaz senilních drúz podle A. v. Braumühla na zmrazených řezech. Tyto dvě metody slouží k obarvení nervových struktur (včetně drúz, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu), díky čemuž lze potvrdit či vyvrátit toto onemocnění. Dále jsem provedla základní barvení Hematoxylin-eosinem. Těmto barvením předcházelo zpracování biologického materiálu jako je fixace, přikrojení, zabalení, zalévání do parafínu, krájení a napínání preparátu na podložní sklo. Po barvení se preparát zamontoval pod krycí sklo a následně jsme provedly vyhodnocení pomocí mikroskopu. Cílem mé bakalářské práce bylo napsat odbornou rešerši na dané téma, popsat zpracování mozku v histologické laboratoři, provést metody, které jsou typické pro průkaz Alzheimerovy choroby u zemřelých osob, vyhodnotit a porovnat preparáty zdravého a nemocného mozku.
|
|
|
Využití extraktivních látek tropických dřev pro zvýšení přirozené trvanlivosti buku
Přibylová, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením antimykotické aktivity extraktivních látek získaných extrakční aparaturou FexIKA. Jako materiál pro zkoumání bylo použito dřevo merbau (Intsia bijuga O.Ktze.) a jatoba (Hymenaea courbaril L.). Z rozemletých tropických dřev byly získány extraktivní látky. Látky byly impregnovány do dřevo buku (Fagus sylvatica L.). Následoval rychlý test přirozené trvanlivosti buku proti houbám při působení outkovkou pestrou (Trametes versicolor L.). Ze získaných dat byla posuzována ztráta hmotnosti vzorků impregnovaných extraktivními látkami a rozpouštědlem, jejich referenčních vzorků a samotných referenčních vzorků nativního buku. Výsledky ukázaly, že extraktivní látky získané z dřeva merbau při největší koncentraci byly schopny zvýšit přirozenou trvanlivost buku z 5. třídy trvanlivosti dřeva proti dřevokazným houbám (tzn. netrvanlivé) až na 1. třídu trvanlivosti (tzn. velmi trvanlivé). U extraktivních látek získaných ze dřeva jatoba při nejvyšší koncentraci byla zvýšena přirozená trvanlivost z 5. třídy trvanlivosti na 2. třídu trvanlivosti (tzn. trvanlivé).
|
|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti bukového dřeva tlakově impregnovaného přírodními oleji
Daněk, Václav
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza procesu tepelné modifikace bukového dřeva (Fagus sylvatica L.) tlakově impregnovaného přírodními oleji a sledování vlivu těchto úprav na fyzikální a mechanické vlastnosti. Dřevo buku bylo tlakově impregnováno přírodním konopným olejem (O 1000) a následně tepelně modifikováno při teplotě 200°C po dobu 3 hodin. Vliv jednotlivých stupňů úpravy (impregnace olejem, tepelná modifikace, kombinace) byl analyzován pomocí zkoušek fyzikálních a mechanických vlastností. Barevné změny (CIELab sytém), rozměrová stabilita a ohybová pevnost byly experimentálně stanoveny a výsledky porovnány se skupinou neupravených (referenčních) vzorků. Výsledky práce byly dále diskutovány a porovnány s odbornou literaturou. Výsledky prokazují zvýšení rozměrové stability o 18% (ASE) pro tepelně modifikované dřeva a 22% pro dřevo impregnované oleji a následně tepelně upravené. Ohybová pevnost se po tepelné modifikaci, v důsledku degradace buněčné stěny, sníţila o 5,2% a zároveň zvýšila o 9% pro dřevo impregnované olejem. Práci by bylo vhodné dále rozšířit o další stupně úpravy (teploty a časy) a druhy olejů (vysychavé, polo vysychavé, nevysychavé).
|
host ::
RSS.